5.5. ČLOVĚK A SPOLEČNOST
5.5.1. DĚJEPIS
Charakteristika vyučovacího předmětu
Výuka dějepisu otevírá žákům pohled na hlavní období dějinného vývoje lidstva a vlastního národa, seznamuje je s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících generací a mají význam i pro orientaci v současném společenském životě. Důraz je položen především na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským vývojem, dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti. Učivo by mělo přispívat ke komplexnějšímu pohledu na historii, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahů mezi dějinami regionu, národa, okolních zemí a světa, k intenzivnějšímu citovému vztahu žáků k poznávanému a k rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení. Výuka dějepisu by především měla vést u žáků k podchycení a rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných společenství a uvědomování si sounáležitosti s evropskou kulturou.
Do předmětu jsou v jednotlivých ročnících zařazena průřezová témata, nejvíce se výukou prolíná Výchova demokratického občana.
Formy a metody výuky:
individuální práce, práce ve skupinách, práce s odbornou literaturou, atlasem, mapou, výukové programy na PC, využití internetu, besedy, exkurze, historické vycházky
Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k dětem s SPU, je kladen důraz na slovní projev. V psaném projevu jsou zohledňovány specifické chyby. Nadaným žákům je nabízeno nadstavbové (rozšiřující) učivo.
Časová dotace:
- v 6. ročníku |
2 hodin týdně |
|
- ve 7. ročníku |
2 hodin týdně |
|
- ve 8. ročníku |
1 hodin týdně |
|
- ve 9. ročníku |
2 hodin týdně |
|
Výchovné a vzdělávací strategie:
Kompetence k učení : předkládat žákům dostatek spolehlivých informačních zdrojů, které jim umožní poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským vývojem;
nabízet žákům řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti; vést žáky k posouzení vlastního pokroku a kritickému hodnocení svých výsledků
Kompetence k řešení problémů : vést žáky k využívání získaných vědomostí k řešení problémů; učit žáky kriticky myslet,
činit uvážlivá rozhodnutí a schopnosti svá rozhodnutí obhájit
Kompetence komunikativní : umožnit žákům při diskusích na daná témata formulovat a vyjadřovat své myšlenky;
učit je vyjadřovat se výstižně a v logickém sledu nabízet žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám druhých,
vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat;
umožnit žákům poznávat různé typy textů a dokumentů;
vést žáky i k využívání neverbální komunikace v rámci dramatizace či živých obrazů historických událostí;
pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vést žáky ke komunikaci ve skupině
Kompetence sociální a personální : navozovat dostatek situací, které umožní žákům účinně spolupracovat ve skupině a ovlivňovat kvalitu společenské práce;umožnit žákům podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a přispívat k upevňování mezilidských vztahů
Kompetence občanské : učit žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní a historické dědictví; vést je k aktivnímu zapojování se do kulturního dění
Kompetence digitální : učit žáky ovládat běžně používaná digitální zařízení, aplikace, ukázat které technologie pro jakou činnost použít, vyhledat dějinná data a informace k učivu, učí se vytvářet a upravovat digitální obsah, vyjadřovat se za pomoci digitálních prostředků, učit vše využívat k usnadnění a zefektivnění své práce
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu dějepis
6. ročník |
||||||
Výstupy RVP |
Školní výstupy |
Učivo |
Průřezová témata a mezipředmětové vztahy |
|||
ŽÁK - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků - uvede příklady zdrojů informací o minulosti: pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány - orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu - chápe význam dějin jako možnost poučit se z minulosti
- charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu - objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost
- rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací - uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví
- demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury - porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie
|
ŽÁK - vysvětlí cíl a způsob poznávání historie - vysvětluje své znalosti při návštěvě kulturních zařízení – muzeum, archiv, knihovna,… - orientuje se v historickém čase / určí století př.n.l. a po n.l. / - vyjmenuje dějinné epochy - zkusí vyjádřit svůj názor na vznik Země a života na Zemi
- popíše život člověka v paleolitu - objasni pokrokové změny v neolitu - odliší způsob obživy člověka v paleolitu, neolitu a době kovů - popíše počátky používání kovů, podle obrazového materiálu popíše tělesné změny ve vývoji člověka - vysvětlí náboženské představy u pravěkého člověka (pohřbívání, zvyky, umění,..) - na mapě ukáže nejdůležitější archeologická naleziště z této doby
- objasní vliv přírodních poměrů a vývoj starověkých států - uvede obecné znaky a specifické zvláštnosti jejich hospodářského, politického, kulturního a náboženského vývoje - načrtne přínos starověkých států pro rozvoj světové civilizace - zdůvodní úlohu bájí, pověstí a náboženství v životě Řeků
- vysvětlí význam obchodního spojení Řeků s okolním světem - uvede klady a zápory výbojné řecké politiky (řecko -perské války,…) - porovná státní zřízení a způsob života ve Spartě a Aténách - charakterizuje přínos řecké a helénistické kultury pro rozvoj evropské civilizace - zhodnotí dobu královskou, období republiky a císařství v Římě - určí podstatu a význam křesťanství - specifikuje vliv římské kultury na evropskou civilizaci - demonstruje sílu římského vojska na válečných událostech (punské války,..) - vyjmenuje díla a odkazy významných osobností Řecka a Říma |
Člověk v dějinách Lidé, jejich přítomnost a minulosti proč a jak vnímáme minulost – úkol historické vědy
hmotné a písemné prameny
archivy, muzea, galerie, knihovny vnímání historického času, hlavní období historie vznik Země a života na Zemi
Počátek lidské společnosti PRAVĚK nejstarší období lidské společnosti charakteristika doby kamenné a doby kovů (způsob života lidí, počátky zemědělství a řemesel, projevy duchovního života lidí, první kovy, rozvoj řemesel a obchodu, zdokonalení řemeslné výroby, Keltové) vývoj člověka významná archeologická naleziště v našich zemích
Nejstarší civilizace Kořeny evropské kultury STAROVĚK přehled států starověkého východu : Egypt, oblasti Mezopotámie a Předního východu, Indie, Čína (obecné rysy a specifické zvláštnosti jejich společenského, kulturního a politického vývoje) kultura států starověkého východu ( písmo, způsob života, náboženství, umění, základní vědy) přínos starověkých států pro rozvoj světové kultury
Starověké Řecko nejstarší období řeckých dějin, báje a pověsti – Ilijas a Odyssea náboženství, způsob života a hospodářství námořní obchod a kolonizace státní zřízení a způsob života v městských státech – Sparta, Atény řecká kultura a umění říše Alexandra Makedonského helénistická kultura
Starověký Řím římská republika, její rozkvět a krize povstání otroků – Spartakus punské války vznik a vývoj římského císařství počátky křesťanství římská kultura (státověda, řečnictví, právo a vojenství) krize a rozpad říše západořímské dotyky římské civilizace ve střední Evropě
|
Ch – určování času chem. Metodou
ČJ – první literární památky
M – časová přímka PŘ – vznik života, Z – oblasti
OSV – sebepoznání a sebepojetí
Př – vývojové fáze života člověka Z – nálezy OSV - poznání
Vv – výtvar. Zpracování (pyramidy,…)
Z- orientace na mapě
OV – státní zřízení , kultura
Vv – stavby, sochy…
Čj – báje, pověsti, eposy
VDO – principy demokracie jako forma vlády
VDO – občan, občan. společnost a stát
VDO – formy patricipace občanů v politickém životě
OV – počátky náboženství
Čj – projev, diskuze – rozvoj komunikační dovednosti EGS – jsme evropané |
|||
Integrovaná tématická výuka - historická módní přehlídka – odívání v pravěku a starověku (D, Vv, Čj – dram.) - řecké báje a pověsti Jak je vidím já“ (Lv, Vv, D) Exkurze - program o pravěku – karlovarské muzeum Referáty - talentovaní žáci a základě dobrovolnosti
|
||||||
7. ročník |
||||||
Výstupy RVP |
Školní výstupy |
Učivo |
Průřezová témata a mezipředmětové vztahy |
|||
Žák - popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států - objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech - vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí - ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury
- vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve - vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život - popíše průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky - objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie - objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky - rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede příklady významných kulturních památek
|
Žák - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - objasní odlišnosti byzantské, arabské a franské kultury - vyjmenuje první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava, Český stát) - popíše období vlády posledních Přemyslovců - zhodnotí význam vlády Karla IV. a Václava IV. - vypráví o životě střed. městech a jejich obyvatelích - definuje příčiny husitské revoluce - popíše její průběh a výsledky vzhledem k českým i evropským dějinám - objasní význam vlády Jiřího z Poděbrad - zhodnotí období vlády Jagellonců - rozpozná základní znaky románské, gotické a renesanční kultury - uvede příklady staveb z jednotlivých kulturních období - vyjádří vlastními slovy podstatu humanismu na konkrétních příkladech - zdůvodní snahy o nápravu církve - uvede důvody i technické předpoklady objev. cest - vysvětlí jejich průběh a význam
- určí příčiny nástupu Habsburků na český trůn - vysvětlí důvody nespokojenosti čes. Stavů s vládou Habsburků v evrop. kontextu - zhodnotí důsledky bitvy na bílé hoře pro český národ - rozpozná rozdíly mezi jednotl. typů vlády
|
Křesťanství a středověká Evropa Středověk – raný středověk osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše byzantská, arabská a franská říše přijímá křesťanství, pokusy o podmanění evropské civilizace – Islám (Arabové, turci,..) první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava), kulturní a politický význam cyrilometodějské mise počátky a rozvoj českého státu šíření křesťanství, počátky křesť. Kultury struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev boj mezi mocí světskou a církevní (papežství, císařství) křížové výpravy románská kultura, gotické umění a vzdělanost ve středověku
Objevy a dobývání – Počátky nové doby Vrcholný středověk Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků vláda Karla IV. a její přínos pro český stát gotická kultura a její památky soužití různých etnických kultur v naší zemi kritika poměrů v církvi a husitství v Čechách
Pozdní středověk doba poděbradská, Jednota bratrská jagellonský stát a stavovská monarchie hospodářský a technický rozvoj v našich zemích a v západní Evropě cesta ke vzniku středoevropského soustátí pozdní gotika
Raný novověku Počátky novověku renesance a humanismus objevné cesty a jejich společenské důsledky náboženská reformace počátky absolut. monarchií český stát v 15. - 17. století třicetiletá válka
|
Z, Vv
EV – lidské aktivity, problémy život. prostředí
Čj – dram. OV
Čj, Hv Vv
EGS – jsme evropané
OV EGS – objevujeme Evropu a svět Z,Vv
Čj, Lv |
|||
Integrovaná tématická výuka filmová adaptace literárního díla z doby husitství (Čj) husitské zbraně (výroba, zhodnocení) (Vv) Exkurze národopisné muzeum v Třebízi muzeum hornictví v Jáchymově historické město Kadaň
|
||||||
8. ročník |
||||||
Výstupy RVP |
Školní výstupy |
Učivo |
Průřezová témata a mezipředmětové vztahy |
|||
Žák
- vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti - objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek - porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů
- vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla: charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií
|
Žák - popíše barokní památky - objasní smýšlení lidí v době baroka
- vysvětlí význam slova osvícenství - dokáže vliv nových vědeckých poznatků na rozvoj společnosti - zdůvodní nutnost revoluce ve Francii a její vliv na změny v Evropě - vypráví o životě Napoleona - uvede podle mapy územní změny v Evropě po Napoleonských válkách - vysvětlí pojem národní obrození a její fáze - určí jeho cíle a výsledky - objasní význam slova revoluce - porovná její cíle v jednotlivých zemích - definuje nejnovější poznatky v oblasti vědy a jejich vliv na rozvoj společnosti
- na příkladu národních hnutí objasní důvody konfliktů v Evropě a v koloniích
- popíše strukturu Rakouska, popř. R – U - zdůvodní postoj českých politiků vůči rakouské vládě
|
Období 2. pol. 17 století do konce 18 století barokní kultura (životní styl, architektura, malířství, sochařství, umělecké řemeslo, literatury) upevňování Habsburské vlády po třicetileté válce rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění v době osvícenské Anglická buržoazní revoluce Habsburská monarchie a české země za vlády Marie Terezie a Josefa II. Boj amerických osad za nezávislost, vznik spojených států amerických
Modernizace společnosti Novověk od konce 18. stol. Do roku 1914 velká francouzská buržoazní revoluce, její průběh a význam pro Francii i evropské dějiny napoleonské války a jejich důsledky průmyslová revoluce, modernizace společnosti, změna sociální kultury národní a osvobozenecká hnutí v Evropě, pojem vlastenectví a požadavek národa na svobodný rozvoj utváření novodobého českého národa rok 1848 v Evropě a v Čechách postavení českých zemích v habsburské monarchii v 2. pol. 19. století
politické proudy: konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus občanská válka v USA kulturní rozrůzněnost doby konflikty mezi velmocemi kolonialismus kapitalismus volné soutěže a imperialismus mocenské bloky
|
Vv
OV
Fy, Ch
OV
Z
Čj
VDO – formy patricipace občanů v politickém životě
Fy, Ch
MV – etnický původ princip sociálního smíru a solidarity Z, Ov OV
|
|||
Integrovaná tématická výuka projekt: významná osobnost vědy a techniky, kultury nebo politiky (Fy, Čj, Ov, Vv) Exkurze (varianty) Praha: Technické muzeum, Národní muzeum, Národní divadlo, Staroměstská radnice
|
||||||
9. ročník |
||||||
Výstupy RVP |
Školní výstupy |
Učivo |
Průřezová témata a mezipředmětové vztahy |
|||
Žák - na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky - rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů
- charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět: rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu
- na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv - zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí
- vysvětlí příčiny vzniku bipolárního světa, uvede příklady vstřebávání obou bloků - vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce
- posoudí postavení rozvojových zemí
- prokáže základní orientaci v problémech současného světa
|
Žák - vysvětlí příčiny 1. světové války a její charakteristika pohovoří o využití nové techniky ve válce objasní důsledky 1. svět. války na politické dění v Evropě - popíše podle mapy územní změny po válce a vznik nových států - vypráví o životě T.G. Masaryka - popíše přípravy a vznik Československa - zhodnotí hospodářské, sociální, politické a kulturní postavení v rámci Evropy - uvede příčiny světové hospodářské krize a její vliv na sociální a politické poměry
- objasní svými slovy pojem fašismus - označí podle mapy nejdůležitější fašistické státy - charakterizuje jednotlivá období a přelomové momenty v 2. světové války - objasní důvody spolupráce v rámci protihitlerovské koalice
- vysvětlí vztahy mezi velmocemi po 2. světové válce - pohovoří o vzniku hospodářských a vojenských bloků - píše poválečné uspořádání Evropy: únorový převrat, uplatňování komunistického režimu, politické procesy - popíše život v Československu po 1948 a snahy o jeho demokratizaci v 60. letech - popíše běžný život v socialistickém Československu: pražské jaro 1968, okupaci a její důsledky, sametovou revoluci 1989
- charakterizuje postupné politické změny v 80. a 90. letech v Evropě a ve světě - prokáže základní orientaci v problémech současného světa - zhodnotí sociální politické, hospodářské a kulturní prostředí v ČSR - vypráví o významných osobnostech z oblasti vědy a techniky
|
MODERNÍ DOBA Situace v letech 1914 – 1948 1. světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě vznik Československa, hospodářsko – politický rozvoj republika, sociální a národnostní problémy mezinárodně-politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech světová hospodářská krize a její důsledky totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro Československo a svět první projevy fašistické agrese cesta k Mnichovu, Mnichovská dohoda a její důsledky
Protektorát Čechy a Morava 2. světová válka, holocaust situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj politické, mocenské a ekonomické důsledky války
Rozdělení a integrující se svět mezinárodní konference a poválečné uspořádání světa poválečné Československo v letech 1945-48 studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků, pád kolonialismu, pád komunismu reprezentovaných supervelmocemi politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření vnitřní situace v zemích východního bloku srovnání s charakteristikou západních zemí vývoj Československa od roku 1948 do roku 1992 , vznik České republiky rozpad koloniálního systému
problémy současnosti, věda, kultura, sport
svět 1989 – 2013
Česká republika 1992 – 2017
Věda a technika 2. poloviny 20. století
Kultura 2. poloviny 20. století
|
Fy, Ch
Z VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsob rozhodování
Ov
Z
MKV – princip sociálního smíru a solidarity Z, Ov EGS – Evropa a svět nás zajímavé
Fy, Ch
MV – kulturní diferenciace
|
|||
Integrovaná tématická výuka celoroční projekt na libovolné historické téma (osobnost, událost, histor. objekt a pod) (Vv, Čj, Fy, Z, Ov) referát : významná historická osobnost nebo událost k učivu 9. ročníku ( inf., Čj, Vv, Ch, Fy)
Exkurze: památníky Terezín a Lidice |