MENU ☰

Zelený ostrov

Žáci paní učitelky Svobodové si v květnu 2013 vyzkoušeli tak trochu jiné vyučování a učili se podle projektu E-DUR – Zelený ostrov. Prostřednictvím skutečného příběhu indonéského ostrova Krakatau mohli žáci zkoumat a objevovat zákonitosti návratu života na místa zničená výbuchem sopky.
Projekt byl rozdělen tematicky do několika částí.


Cílem první části projektu bylo získání povědomí o sopečných ostrovech a o výbuchu sopky a pomocí praktických činností a experimentů rozvíjet vědomosti o této problematice.
Činnosti dětí: Sopka z těsta – vytváření sopečných ostrovů, práce z těstem a přírodninami; sopečný výbuch - experiment.


Ve druhé části se děti seznámily s neživou přírodou, s horninami a nerosty, se vznikem půdy zvětráváním hornin a rozkladem zbytků rostlin a živočichů. Pomocí vlastní tvořivosti si děti prohloubily chápání souvislostí mezi přírodními jevy.
Činnosti dětí: zkoumání kamenů a jejich vlastností; Můj kámen – popis a představení kamene; Moje sbírka kamenů; půdní profil.


Třetí část byla zaměřena na pavoučí svět. Děti se o pavoucích dozvěděly mnoho zajímavostí a získaly nové poznatky a vědomosti. Cílem této části byla také podpora dobrých vztahů ve třídě.
Činnosti dětí: Pavučina vztahů – práce s klubíčkem; Co o pavoucích možná nevíte – pracovní listy; Pavouci pod lupou; Pavoučí tělo z přírodnin; Pavoučí síť – pletení sítí v rámečku.


Cílem čtvrté části projektu bylo upozornit děti na život skrytý v obyčejném semínku a na jeho schopnost obydlet i nehostinná místa. Žáci společně odhalili různé možnosti jejich šíření a pomocí různých činností se přesvědčili o rozmanitosti semínek, plodů a rostlin v přírodě.
Činnosti dětí: zkoumání semen a plodů pod lupou; Létalka – pohyb semínek; ornament na dlaň; semínková hostina; semínková mozaika; klíčení brambor v bludišti; miniskleník.


Tajemný svět hmyzu a zvířat byl cílem páté části projektu. Děti opět zkoumaly, tvořily a objevovaly. Učily se naslouchat zvukům přírody a rozpoznávat některá zvířata. Při vycházce do přírody žáci nakoukli na život pod kameny a v půdě.
Činnosti dětí: pracovní listy, zvuky zvířat ; hmyz pod lupou; vycházka do přírody.


Cílem šesté části projektu bylo zamyšlení nad tím, jak člověk dokáže ovlivnit a přeměnit prostředí kolem sebe a jak zasahuje do přírodních jevů. Stejně tak i výzkumná expedice na ostrov Rakata /po výbuchu/ ovlivnila přírodní děje na ostrově. Děti se také seznámily s významem vitamínů v naší stravě.
Činnosti dětí: pracovní listy – vitamíny a jejich význam; čajová mapa; papriková stopa; příběh O paprikovém království; zeleninové a ovocné saláty – hostina.
V poslední části projektu se celá třída zamyslela nad tím, jak člověk dokáže ovlivňovat děje nejen na našem Zeleném ostrově, ale na celé planetě Zemi.
V průběhu celého projektu si děti osvojily řadu poznatků a díky skupinové práci a praktickým činnostem a experimentům získaly řadu vědomostí a zkušeností. Své postřehy si pravidelně zapisovaly do deníku Putování za Zeleným ostrovem. Celý projekt byl provázen grafickými listy, po jejichž vyplnění vznikl ucelený příběh ostrova Krakatau od výbuchu až po současnost, kdy je ostrov obydlen řadou živočichů a porostlý pestrou džunglí.


A závěrem: „….V roce 1927 se Krakatau stal otcem, z moře se mu narodil syn – Anak Krakatau – Dítě Krakatau. Mladý ostrov je nyní divoký a strašlivý, ale život ho stejně jednou přemůže…“



Evropský sociální fond v ČR